Zápis do 1. tříd
Očima žáka 8. třídy
S Bořkem Šikulou u zápisu do 1. třídy na Jungmanku
Snad každý měsíc v roce je pro nás školáky nějakým způsobem důležitý. V červenci a srpnu si od školy odpočíváme, v září naopak vždycky začínáme nový školní rok. A co třeba takový leden? Některým z nás se to možná nezdá, ale i leden sehrává v životě školy důležitou roli - v jeho závěrečné části se totiž na základních školách koná zápis do 1. tříd.
Na každé škole probíhá tento zápis v jiném duchu. My z Jungmanky jsme se rozhodli letošní zápis do 1. tříd uskutečnit ve stylu oblíbeného dětského seriálu Bořek Stavitel. Bořek, stavitel se zlatýma ručičkama, pomáhal budoucím prvňáčkům už při honbě za pokladem. Při této hře měly děti možnost poznat naši školu, takže v pátek 27. a v sobotu 28. ledna 2012, kdy u nás zápis probíhal, už nepřicházely do neznámého prostředí.
Na budoucí prvňáčky čekalo celkem šest stanovišť, na nichž jim Bořek Stavitel zadával různé úkoly. Ty měly prověřit jejich znalosti např. základních geometrických tvarů, čísel nebo barev. Hned u vchodu dostal budoucí prvňáček kytičku, na kterou se zaznamenávalo, jak si kdo vedl.
Na prvním stanovišti byl úkol postavit podle zadání útvar z kostiček různých barev, na což dohlížel Bořek v podání pana učitele Davida Myšky. Podle něho to byl i na nás – žáky 2. stupně, “opravdu namáhavý úkol“. Na stanovišti číslo dvě musel předškolák zvládnout postavit střechu ze základních geometrických tvarů pod dohledem Bořka p. uč. Tomáše Dědka a p. uč. Michala Stratila. Na třetím stanovišti čekal úkol v podobě převozu různého nářadí přes řeku a jeho pojmenování (alespoň dvou z nich), což sledovala Týna p. uč. Petra Bazalová. Čtvrtému stanovišti byl přidělen úkol doplňování tvarů a barev pod vedením Týny p. uč. Martiny Holadové a p. uč. Veroniky Pavlové. Odtud už budoucí prvňáček přecházel ke stanovišti s pořadovým číslem 5, kde jsem na něj netrpělivě čekal já se svými spolužáky a kamarády Tomášem Tylem, Katkou Mazalovou a Kristýnou Bangovou spolu s naší vedoucí stanoviště p. uč. Vlastou Vaňkovou. (A nebyli jsme sami, kdo nadšeně pomáhal – s každým učitelem byli vybraní žáci z 2. stupně) U nás bylo za úkol projet dráhou s jedním ze strojů – pomocníků Bořka Šikuly plným kostiček, které pak bylo potřeba spočítat a musela k nim být přiřazena kartička se správným číslem. Od našeho stanoviště se budoucí prvňáček přesouval k poslednímu šestému stanovišti, kde namaloval Týně p. uč. Lence Filipové někoho ze své rodiny. Po splnění všech šesti úkolů se děti přesunuly do 1. třídy. Tam už čekaly p. uč. Mikolajczyková a Smrčková, aby si s každým mohly popovídat o tom, jak se mu ve škole líbí, na co se nejvíc těší atd. A samozřejmě se seznámily také s jejich rodiči.
Takto naší školou prošlo a zápis navštívilo 65 budoucích prvňáčků. Tak velký zájem nás velmi potěšil. A mně nezbývá, než abych naší škole k tomuto výsledku pogratuloval a popřál, aby se všem na naší škole líbilo.
Petr Komárek, 8.B
