Závěrečná schůzka projektu Comenius „Together for Europe – saving our environment“ proběhla ve dnech 14. – 19. 6. 2015. Tým tří učitelů a sedmi žáků navštívil dvě naprosto rozdílné anglické školy. Nejdříve stanovali na rozlehlém trávníku školního dvora malé poklidné vesnické školy ve vesnici Cheswardine, poté se přemístili do rušného předměstí Londýna - Slough, kde navštívili velkou školu mnoha kultur - Montem Academy.
Nejlépe své zážitky a pocity vyjádřila Klára Dospivová (9.B):
Anglie
Na Anglii je spousta zajímavostí a odlišností, které ji dělají tak krásnou. Snad hned na první pohled mě zaujalo, že v Anglii se jezdí vlevo, sice jsem to věděla, ale pocit, že se nabouráme, ozývající se kdykoliv jsme jeli autobusem, mi vydržel celou dobu.
Celkem mě překvapil poměr přistěhovalců k původním obyvatelům. Věděla jsem, že v Anglii je přistěhovalců mnohem víc než u nás, ale když jsem přišla do třídy, ve které bylo dvacet dětí, z toho asi dvě nebo tři rodilí Angličané, byla jsem trošku zaskočená. Avšak všechny děti byly moc milé, bez ohledu na to, jestli měli burku, nebo blonďaté culíky.
Jeden z nejlepších zážitků pro mě byl právě v oné třídě, kde po mně roztomilá černoška, holčička z Pákistánu a malá blondýnka chtěly, abych je učila česky. Nemůžu zapomenout ani na nádhernou atmosféru Londýna, hrad Tower, zvuk bití zvonu Big Ben, London Eye..
Po týdnu života v Anglii si rozhodně více vážím našeho jídla. Používáme sůl, máme omáčky, co nějak chutnají, a naše brambory nechutnají bezchutně. V porovnání s anglickými brambory je i voda pikantní pochoutka. Co se týče lidí, nepotkala jsem Angličana, který by mi připadal jako „studenej čumák“. Většina lidí byla velmi milá, usměvavá a ochotná.
Co se týče nových zkušeností, mohla jsem si procvičit angličtinu, ochutnat tradiční fish and chips, používat a orientovat se v anglické měně, vidět lehce jinou kulturu, lít si mléko do čaje,… Rozhodně vím, že pokud se někdy v budoucnu budu chtít odstěhovat do jiné země, Anglie bude první volba.
Za celý týden jsme navštívili dvě anglické školy. Obě byly krásné, každá v něčem jiném. Na první škole se mi líbilo, jak je útulná, maličká a jak připomíná komplex dětských pokojů. Bylo tam mnoho knížek, potěšilo mě, když jsem objevila ty, které jsem sama četla. Jídlo bylo v obou případech příšerné, tohle dětem navštěvujícím tyto školy ani trošku nezávidím. Na škole ve Slough se mi líbila knihovna, budova pro úplně nejmenší žáky, čtecí kout na školním dvoře,… Naopak mě vyděsili nástupy na konci přestávek, kdy si děti stouply do řad, chlapci a děvčátka zvlášť. A v ani jednom případě se mi nelíbily školní uniformy, ačkoliv chápu, že jejich nošení má důvod.